Má vliv příjem potravy na řeč malých dětí?
Do 4-6 ti měsíců věku se děti v našich zeměpisných šířkách obvykle kojí nebo přijímají mléčné formule z láhve se savičkou. Je to proto, že vnitřní prostor úst je zpočátku velmi malý, zcela zaplněný jazykem a z vnější strany ohraničený sacími „tukovými“ váčky ve tvářích, nevzniká tedy mnoho prostoru pro pohybové variace jazykem. Za této anatomické situace lze efektivně přijímat jen tekutou stravu.
Aneb existuje vztah mezi orálně motorickými pohyby při příjmu potravy a při řeči?
V prvním půl roce života díky anatomickým poměrům mezi jazykem a čelistí, kdy jazyk stále zaplňuje velkou část dutiny ústní, produkuje dítě nejčastěji vysoké přední a střední samohlásky (i,e,a). V tomto období se začínají objevovat i zadní samohlásky (o, u) s frekvencí 25%, souhlásky při hře dítěte se zvuky (vokalizaci) obvykle nepozorujeme.
V 6- ti měsících věku je však situace již zcela jiná. Výrazně se zvětšuje prostor vnitřních úst v horizontálním směru, protože spodní čelist roste do délky a i ve vertikálním směru, protože sací váčky v tvářích jsou postupně absorbovány. Aby dítěti při sání neutíkala tekutina z úst, rty a tváře musejí začít být více aktivní. Po vymizení sacích váčků se vyvíjí stabilita čelisti, pomocí postupné koordinace funkce svalů. Díky poklesu hrtanu i hltanu poklesá i jazyk. Ten je nyní umístěn více vzadu v dutině úst a hrot jazyka se dotýká alveol. Tento nově vzniklý prostor úst umožňuje dítěti začít přijímat pevnou stravu díky nově vzniklé možnosti pohybovat jazykem nahoru a dolů a do strany.
V půl roce věku bývají dětem nabízeny příkrmy, hladké kaše nabízené ze lžičky. Do devíti měsíců věku k nim poté přibývají kaše s kousky a různé kukuřičné křupky a dětské sušenky, které lze snadno rozmělnit v ústech. Od devíti měsíců věku můžeme již dítěti nabízet pevnou stravu rozmačkanou vidličkou, či nakrájenou na malé kousky. V roce věku je dítě již schopné jíst víceméně stejné pokrmy jako zbytek rodiny jen s omezením soli a dalších dochucovadel.
Všeobecně lze říci, že v období od 6-12 měsíců věku je pro dítě nejdůležitější naučit se pohybovat jazykem jinak, než v prvním půlroce věku, kdy děti jazykem pohybují jen dopředu a dozadu v horizontálním plánu pohybu. Při krmení ze lžičky a pití z hrníčku se musí naučit pohybovat jazykem zralým způsobem, tedy nahoru a dolů ve vertikálním plánu pohybu a při zpracování pevné stravy zase pohybovat jazykem do strany, tj. posunout bolus potravy na místo budoucích stoliček, kde jsou čelisti silnější, schopné pevnou stravu efektivněji rozmělnit. Hlavním klinickým faktorem, který tuto změnu umožní je zvyšování síly a preciznosti pohybu rty, které si dítě cvičí jak při snímání pevné stravy ze lžičky, tak i při pití z hrníčku.
A jak tyto změny ovlivní rozvoj řeči?
Zvětšování vnitřního prostoru úst a pokles hrtanu kojence ovlivňuje i rezonanci jeho hlasových projevů. Zdvihač měkkého patra začíná efektivně ovlivňovat elevaci měkkého patra při polykání a vokalizaci. Dítě dokáže změnit výšku a sílu hlasu, což je prekurzorem vývoje prozodických vlastností řeči.
Při hře se zvuky se v „řeči“ dítěte zhruba od půl roku věku začínají objevovat i souhlásky. Ty však nevznikají dříve, než dítě začne podobný pohyb realizovat při příjmu potravy.
Například Morris (1978) pozorovala, že mnohé pohyby, které dítě začalo využívat při příjmu potravy, využilo o několik týdnů později také při své hře se zvuky.
Pozorovala kupříkladu, že pokud se dítě naučilo zavírat rty na lžíci při příjmu potravy ze lžičky, případně i použít horní ret při pití z hrníčku, začalo posléze také produkovat bilabiály (p,b,m), tedy hlásky, tvořené rty.
Dokud při krmení převládal pohyb jazykem dopředu a dozadu, nepozorovala při hře dítěte se zvuky žádné řečové zvuky vyžadující pohyb jazykem nahoru na alveodentální výběžek (t,d,n). Tyto zvuky se začaly objevovat až poté, co při příjmu potravy začal být dominantní vyspělý způsob sání, při kterém se jazyk pohybuje nahoru a dolů tj. po devátém měsíci věku.
Hlásky (k,g), pozorovala v řeči dítěte až poté, co bylo schopno dítě při polykání oddělit, disociovat přední a zadní část jazyka.
Stejně, jako se dítě po vymizení sacích polštářků v tvářích musí naučit ovládat tváře aktivně tj. kontrahovat je, aby mu při sání neutíkala tekutina z úst. Později je musí umět aktivně zapojit při zpracování pevné stravy, aby mu potrava nepadala do vnitřních tváří, ale aby je tváře udržely na ploše stoliček, musí se naučit zapojit tváře při produkci frikativ (f,v,š,ž,s,z) tak, aby výdechový proud vycházel středem úst a nerozléval se do stran po celých ústech. Proto tyto hlásky děti začínají produkovat až poté, co jsou schopny žvýkat pevnou stravu a aktivně při tom zapojovat tváře.
Autoři Steeve, Moore, Green a Engel (1999) zase našli spojitost mezi specifickou kontrakcí svalů čelisti při žvýkání a při žvatlání dítěte starého devět měsíců věku.
Tyto souvislosti mezi orálně motorickými pohyby při řeči a příjmu potravy, které jsme se snažili popsat, neznamenají, že děti, které nebudou přijímat potravu, orálně se mluvit nenaučí. Pokud však budeme děti krmit způsobem, který nepodporuje jejich orálně motorický vývoj, může jim to trvat déle. Například pokud při krmení ze lžičky po osmém měsíci věku budeme stále otírat dítěti potravu o horní zuby, znemožníme tím dítěti aktivně používat horní ret a snímat potravu ze lžičky vyspělejším způsobem. Děti s inaktivními rty obvykle hlásky tvořené rty neprodukují. Pokud po roce věku nabízíme dítěti pro příjem tekutin jen láhev se savičkou nebo s pítkem, způsobíme tím opoždění ve zrání orálně motorických pohybů. Dítě bude dále pohybovat jazykem v horizontálním plánu, protože savička či pítko znemožní trénovat pohyby nahoru a dolů jazykem. Při tomto způsobu sání nejsou dostatečně aktivní ani tváře a rty. Tyto děti mohou poté realizovat velké skupiny hlásek (d,t,n,l, c,s,z) interdentálně, s jazykem mezi zuby, případně až mezi rty. A podobně pokud budeme zdravému dítěti nabízet pevnou stravu ke žvýkání pozdě, po desátém měsíci věku, může se u něj opozdit počátek žvatlání.
Pokud tedy děti krmíme vhodným způsobem, můžeme tak trénovat jejich orální motoriku a podpořit i vývoj jejich řeči.
Mgr. Barbora Červenková
vhodná láhev -Medový medvídek
Literatura
Morris, S.E, - Klein, M.D. Pre-feeding skills. A comprehensive resource for mealtime development. 2nd ed. San Antonio : Therapy Skill Builders, 2000. 798 p. ISBN 0-761674-07-1
Steeve,R.W., Moore,C.A.,Green,J.R.,&Engel,N.M. (1999) Physiologic development of mandibular coordination in 9-month –old children (Web page) URL http://faculty.washington.edu/spchphys/moore.ppt
2. 4. 2017