Nejčastější dotazy a odpovědi
Logopedie u dětí
Kdy se má zahajovat logopedická péče u dětí?
Obecně se dá říci, že tehdy, jsou-li rodiče nejistí, zda vývoj řeči probíhá bez poruch. Jednorázové vyšetření stanoví stupeň vývoje řeči a možné trendy v další výchově a může být i jediné, pokud je vše v pořádku.
Zahájení péče u jednotlivých poruch je individuální – pokud dítě nezačíná včas mluvit, je na místě se poradit už před třetím rokem. U koktavosti v předškolním věku je konzultace zapotřebí většinou nejdéle po měsíci, pokud porucha nemizí spontánně. Péče o výslovnost ŤĎŇ a sykavek se zahajuje kolem 4,5 roku, nácvik skupiny LRŘ kolem 5. roku. Pokud je hláskových skupin víc (např. ŤĎŇ, sykavky i LRŘ) nebo je řeč obtížně srozumitelná, lze zahájit logopedickou péči i podstatně dříve – může jít i o vývojovou dysfázii a je nutná diferenciální diagnoza. Zpočátku jde ale vždy o podporu a rozvoj základních smyslových schopností a obratnosti a také o hledání příčiny odlišností ve vývoji.
Pokud lze předpokládat poruchu řeči kvůli onemocnění nebo vadě (např. rozštěpy, poruchy sluchu), zahajuje se logopedické péče většinou ihned po zjištění vady, paralelně s péčí lékařskou. V prvních fázích jde o sledování vývoje a poradenství pro rodiče, postupně podle okolností přibývají i prvky terapie. U jiných poruch (ADHD, autismus a jiné) se pracuje podle potřeby, většinou v týmu dalších odborníků.
Jak často se chodí na logopedii?
Interval mezi návštěvami je individuální – od denní docházky při komplexní léčbě koktavosti po několik měsíců při kontrolách po ukončené léčby. Běžný je i týdenní intenzivní nácvik například u dysfatického předškoláka. Nejčastější jsou návštěvy jednou za 3 týdny až měsíc (většinou u poruch výslovnosti), pokud se péče zahájí včas. U velmi malých dětí nejsou výjimkou ani delší intervaly. Častost návštěv je plně v kompetenci logopeda, který je individuálně upravuje podle momentální situace a potřeby.
Synovi jsou 3 roky a mluví podle lékařky průměrně. Co mám dělat, aby se řeč dobře rozvíjela?
Pravděpodobně není třeba nic mimořádného - snažte se hodně si s ním povídat nad knížkami a hrát si s ním. Omezujte sledování televize jen na krátké chvíle (Večerníček apod.) ve prospěch aktivní hry. Pro rozvoj řeči je v tomto věku důležitý i rozvoj obratnosti (pohyb obecně, hry s míčem, ve vodě apod.), podpora obratnosti mluvidel a kvalitní smyslové vnímání, zejména sluch (tyto hry najdete v literatuře nebo Vám poradí ve školce). Sledujte, jestli se průběžně mění slovní zásoba a jestli je chlapci rozumět přiměřeně věku. Pokud byste si nebyla jistá, dohodněte si jednorázovou konzultaci na logopedii.
Ve školce mají logopedii jednou týdně a domů dostávám notýsek se slovy, která opakujeme, řeč se nemění a dceru to nebaví. Co máme dělat?
Notýsek se slovy bez Vaší přítomnosti při nácviku, bez vysvětlení postupů a možností motivace dítěte nelze považovat za logopedickou péči. Opakováním slov se nic nevyřeší, pokud „nezapracuje“ sama matka příroda, která se na to už nemůže dívat. Vyhledejte logopedické pracoviště, kde udělají komplexní vyšetření a poradí Vám individuálně vhodné postupy nácviku, které budete doma cvičit, i vhodnou motivaci podle situace a věku dítěte.
Už dva roky se učíme R a pořád opakujeme stejná slova a básničky. Snažíme se cvičit pravidelně, ale situace se nemění (teď je dceři 6 let). Můžu změnit pracoviště klinického logopeda?
Pracoviště samozřejmě změnit můžete, příslušnost podle místa bydliště už neplatí. Dlouhodobé mechanické opakování skupiny slov bez obměn a doplňujících postupů zřejmě v pořádku není – ale nechte si situaci nejdřív vysvětlit a vyptejte se na všechno, co vás zajímá.
Napište mi nějaké postupy, abych mohla syna (5 let) naučit správně vyslovovat.
Kéž by to bylo tak jednoduché, aby se postupy daly shrnout do pár řádek. Pokud syn neumí v tomto věku jen hlásky LRŘ a neráčkuje, lze ještě tak 3 měsíce počkat a pak začít docházet na logopedii. Příčinou může být neobratnost mluvidel, nedostatky v koordinaci pohybu, oslabení napodobovacího reflexu, nepřesné smyslové vnímání atd. Drobné, ale vytrvalé cvičení a hry to mohou vyřešit. Pokud je hlásek více, objednejte se na logopedii ihned, aby se zjistily příčiny a aby bylo možno reedukaci dokončit do nástupu do školy.
Pětiletý syn začal zadrhávat, co mám dělat?
V situaci, kdy má dítě problémy, pomáhá jako první pomoc nabídka, aby nám to, co chce říci, pošeptalo. Také v říkankách, písničkách a básničkách zůstává řeč plynulá, nabízejte tyto aktivity co nejčastěji. Snažte se nějakou dobu zachovávat i co nejpravidelnější denní režim, vynechte všechny „adrenalinové“ zábavy i napínavou četbu, omezte na minimum sledování televize ve prospěch pohybu venku. Zkuste se také zamyslet, zda se v nejbližším okolí dítěte neděje něco, co by ho zatěžovalo. Mohou to být např. velké změny – stěhování, narození sourozence, střídání pobytu u babiček kvůli hlídání, neshody v rodině atd… Někdy je na vině i únava – nemoci, rychlý růst, nadměrné zatížení různými aktivitami v kroužcích. V nižším věku to bývá i velmi rychlý, až překotný rozvoj řeči. Pokud je rizikových okolností víc, pravděpodobnost potíží s plynulostí stoupá. Některé děti mají navíc k této poruše vrozenou dispozici ( nedonošené děti, nervově labilní děti a ty, které se hůř adaptují na nové prostředí atd.). Pokud můžete pravděpodobné příčiny odstranit , lze počkat maximálně 3-4 týdny, pokud se plynulost postupně zlepšuje. Pokud ne, nebo se vám zdá, že možných příčin je několik, je rozumnější situaci posoudit individuálně na logopedii. První postupy ke zvládnutí situace jsou jednoduché a podobají se hře, další se zařazují podle situace. Dobrá spolupráce s rodinou a trpělivost je nezbytná vždy.
Máme ve škole ve druhé třídě potíže se psaním – škrábe, vynechává znaménka a nestíhá diktáty, co můžeme dělat?
Příčin může být celá řada – od nezralosti nervového systému přes dílčí schopnosti, které nejsou na dostatečné úrovni (grafomotorika, sluchová slovní paměť a pozornost, pravolevá orientace, diferenciace podobných zvuků , např s-š, t-ť, dlouhá a krátká samohláska atd. nebo i vadná výslovnost) až po poruchu učení. První bývá konzultace s třídní učitelkou, podle situace obvykle následuje návštěva pedagogickopsychologické poradny nebo logopedie, kde lze potřebné schopnosti pomocí různých her a tréninkových programů rozvinout na potřebnou úroveň. Je třeba vzít v úvahu i tu okolnost, že ne všechny děti mohou mít samé jedničky. Pokud se potvrdí některá z poruch učení, následuje individuální program výuky, většinou ve spolupráci s OPPP.
Logopedie u dospělých
Jaké jsou možnosti logopedické péče o dospělé?
Vady řeči lze měnit v podstatě v každém věku, pokud má dospělý zájem a je ochoten pracovat podle pokynů. Úspěšnost závisí na typu poruchy, vytrvalosti klienta i na zvolených postupech. Práce se poněkud liší od postupů u dětí – v motivaci,v používaném slovním materiálu nebo pomůckách, ale zejména v míře vysvětlení účelu jednotlivých cvičení. Většinou lze dosáhnout minimálně zlepšení stavu, jen výjimečně se nedá situace změnit.
Manžel prodělal mrtvici a mluví jen s obtížemi. Můžu mu nějak pomoci?
Obraťte se na klinického logopeda, kontakt Vám dá Váš obvodní lékař nebo pracoviště, kam docházíte. Komplexní vyšetření řeči (nejen mluvení, ale i čtení a psaní) ukáže, které položky je třeba zlepšit a které metody k tomu využít. Může jít o nedostatky v pohyblivosti mluvidel nebo v koordinaci jejich pohybů, v rozumění řeči, v paměti na slova atd. Záleží i na lokalizaci onemocnění a jeho rozsahu. Jednoduchý recept Vám proto dát touto cestou nemůžeme. Logopedická péče by měla být ale zahájena co nejdříve.
PaedDr. Dana Kutálková